Roadtrip příběh

První noc roadtripu a autostan spadnul přímo na střechu Fiatu Panda

Na mapě to vypadalo jednoduše. Devět dní v Polsku, Fiat Panda z roku 1991, autostan na střeše a seznam míst, která jsme chtěli navštívit. Hrady, pobřeží Baltu, Mazury, termály i solný důl. Jenže první noc se ozvala rána, která mohla celý roadtrip ukončit dřív, než vlastně začal.

Když dobrý nápad vypadá špatně už na papíře

Náš Fiat Panda už měl za sebou ledacos. O rok dříve absolvoval cestu do Rumunska, kde na střešních příčnících vozil rakev. A nebyla to zrovna šetrná dovolená. Rumunské šotoliny, výmoly a tisíce kilometrů daly celé konstrukci pořádně zabrat.

Příčníky byly navíc řešené postaru. Žádné moderní systémové uchycení, ale kovové patky opřené o karoserii. A právě na ně jsme se rozhodli naložit zhruba padesát kilogramů vážící autostan.

Dnes, když se na to dívám zpětně, to možná nebyl nejlepší nápad. Jenže tehdy jsme byli natěšení na cestu a řešili hlavně to, kam pojedeme. Ne co se může pokazit.

První den utekl rychle

Vyrazili jsme směrem do Polska. Před sebou jsme měli trasu plnou zajímavých míst. Hrady Chojník a Lenno, termály Gorący Potok, Baltské pobřeží, poloostrov Hel, Mazury, historické pevnosti, jeskyně i slavný solný důl Wieliczka.

Panda jela statečně. Pravda, autostan na střeše jí moc nepomáhal. Auto bylo pomalejší než obvykle a každý protivítr byl znát. Přesto jsme byli spokojení. Dobrodružství právě začínalo.

Ta rána v nočním lese

Večer jsme dorazili na odpočívadlo v lese. Byla už tma a po dlouhém dni jsme chtěli jen rychle postavit stan a jít spát.

Nasadil jsem žebřík a začal lézt nahoru. Konstrukce autostanu fungovala jako rozevírací kniha. Ve chvíli, kdy jsem přenesl váhu na kolena a opřel se o matraci, ozvala se rána.

Taková ta rána, po které okamžitě víte, že je něco hodně špatně.

Byla tma. S baterkou jsme viděli jen obrysy. Ale i bez světla bylo jasné, že něco prasklo.

Autostan ležel na střeše auta

Ráno jsme zjistili skutečný rozsah škod. Patky příčníků se rozlomily a celý autostan se sesunul přímo na střechu Fiatu Panda.

Stan byl sice fyzicky stále na autě, ale nedal se používat. Z našeho ubytování se během několika sekund stal jen velmi těžký náklad.

A nejhorší na tom bylo, že jsme byli teprve na začátku cesty.

Devět dní před námi. Stovky kilometrů. A místo pohodlného spaní ve stanu jen otázka, co budeme dělat dál.

Noc vedle auta

Naštěstí nepršelo.

Stan jsme ten večer už neopravili. Rozložili jsme si věci vedle auta a přespali pod širým nebem. Ne úplně podle plánu, ale roadtrip už občas takový bývá.

Ležel jsem vedle Pandy a přemýšlel, jestli právě neskončila celá expedice. Vrátit se domů? Pokračovat? Hledat servis?

Nakonec jsme se rozhodli pro třetí variantu. Něco vymyslet.

Mechanici z březového lesa

Ráno jsme začali hledat materiál kolem nás. A protože jsme nocovali v březovém lese, měli jsme o větve postaráno.

Z nich jsme vytvořili provizorní podpěry. Takové malé pyramidy, které měly nahradit zničené patky příčníků.

Pak přišla na řadu černá páska. Hodně černé pásky. Následovaly stahovací pásky a nakonec kurty vedené přes střechu a dveře auta.

Vypadalo to šíleně.

Upřímně řečeno, kdybychom to viděli u někoho jiného, asi bychom si nebyli jistí, jestli s tím má vyrazit na cestu.

Jenže ono to fungovalo.

Každý další kilometr byl malá výhra

Najednou jsme nevnímali jen další místa na trase. Každý den byl vítězství.

Hrad Chojník. Hrad Lenno. Termály. Baltské pobřeží. Poloostrov Hel. Mazury. Vlčí doupě. Solný důl Wieliczka.

Po každé zastávce jsme kontrolovali kurty a provizorní opravu. A pokaždé jsme si říkali: tak ještě jeden den.

Panda s autostanem přivázaným kombinací lesa, pásky a optimismu jela dál.

Roadtrip nás naučil víc než plánovaná dovolená

Když se dnes ohlédnu zpět, nevzpomínám si jako první na konkrétní hrad ani na konkrétní jezero.

Vybaví se mi ta rána v nočním lese.

Vybaví se mi březové větve, černá páska a pocit, kdy jsme ráno stáli vedle auta a přemýšleli, jestli pokračovat.

A právě proto na ten roadtrip nikdy nezapomeneme.

Dojeli jsme až domů

Možná největší překvapení celé cesty je, že improvizovaná oprava vydržela až do návratu domů.

Stan jsme po expedici vrátili do půjčovny a Fiat Panda nás bez větších problémů dovezl zpět.

Někdy totiž roadtrip není o tom, když všechno vyjde podle plánu. Někdy je nejlepší právě ten příběh, který vznikne ve chvíli, kdy se plán rozpadne hned první noc.

Pokud vás baví podobné příběhy z cest, přečtěte si také článek Může Fiat Panda z roku 1991 projet Evropu? nebo naše další roadtripy na webu Králové na tripu.

Roadtripy vlastním autem

Dobrodružství nezačíná až v cíli

Někdy vznikne nejlepší příběh ve chvíli, kdy se všechno pokazí. Právě proto nás baví roadtripy a expedice vlastním autem.

Aktuální expedice

Instagram se načte až po souhlasu s marketingovými cookies.